Zvyšování průměrných teplot, přírodní katastrofy a s tím spojený stres, to vše má podle vědců velký vliv na to, zda se narodí chlapec nebo dívka.
Podle nejnovějších výzkumů se totiž ukazuje, že například klimatické změny zásadně ovlivňují počty narozených chlapců. Tam, kde teploty rostou, rodí se více chlapců. Naopak v místech, která postihnou přírodní a jiné katastrofy (například ne tak dávná jaderná havárie v Japonsku), přichází na svět více dívek než by odpovídalo přirozené statistice (celá studie).
Nejen podle japonských vědců se tak ukazuje, že početí chlapců je závislé na vnějších stresových faktorech. Srovnávací studie, které to dokládají, provedli odborníci v prefektuře Hyogo postižené masivním zemětřesením v roce 1995; v Tohoku, kde mělo zemětřesení v roce 2011 za následek jadernou havárii a rovněž tak v prefektuře Kumamoto, kterou rovněž před třemi lety zasáhly otřesy země.
-
Zjištění vědců v kostce
- Vyšší teploty prostředí zvyšují počet narodivších se chlapců
- Nižší teploty prostředí vedou k přežívání většího počtu samičích plodů
- Stresové faktory (například velké přírodní a jiné katastrofy) snižují počty narozených chlapců
Následky zemětřesení se s odstupem několika měsíců projecují podle vědců v poměru nově narozených chlapců a dívek.
Zdroj: Chapman University
Devět měsíců po událostech tam poklesl počet chlapců o 6 až 14 procent ve srovnání s předchozím obdobím. Data podpořila teorii, podle níž velké stresové faktory ovlivňují proces početí, což se následně projeví v odlišném poměru narozených dívek a chlapců. Vedoucí studie Misao Fukuda se proto domnívá, že životnost spermií se „samčím“ chromosomem Y, které jsou zranitelnější než jejich „X“ protějšky, ovlivňuje stres.
Pohlaví dítěte je stanoveno v okamžik, kdy splyne vajíčko a spermie. Vajíčko vždy nese jeden „ženský“ chromozom X, jedna polovina spermií obsahuje ženský chromozom X a druhá „mužský“ chromozom Y.
Poměr pohlaví je zpočátku vyrovnaný
Matčino tělo spontánně ukončí mnohá těhotenství už ve velmi ranné počáteční fázi. Faktory, které ovlivňují to, zda plod nakonec přijde na svět, určuje celá řada věcí – od chromozomálních a genetických abnormalit, po stresové faktory pocházející z vnějšího prostředí.
Vědci jsou dnes přesvědčeni, že při početí vzniká stejný počet samčích a samičích zárodků. Více než polovina z nich však během těhotenství zaniká. Ve výsledku se z dosud ne zcela objasněných důvodů přirozeně rodí více chlapců. „Během probíhajícího těhotenství zahyne více samičích než samčích zárodků. To je také důvod, proč se rodí více chlapců,“ osvětlil americký expert Steven Orzack.
Jedním z obecně přijímaných vysvětlení je, že matčiny vaječníky již obsahují všechna vajíčka, která se kdy mohou uplatnit při reprodukci. Proto je možnost výskytu genetické poruchy v samičím plodu vyšší než u samčího, který si nese svou novou genetickou výbavu.
Celosvětový poměr narozených chlapců je vyšší než v případě dívek, a to v poměru 103 – 106 na 100. Podle amerického odborníka Raye Catalana si to příroda tak zařídila i kvůli tomu, že je mužský organismus obecně zranitelnější než ženský. „V každé společnosti, v každém roce platí, že nejčastěji umírají právě chlapci před dosažením dospělosti,“ dodal Catalano. Důvody, proč tomu tak je, zatím nejsou dostatečně vysvětleny. Vědci ale věří, že samčí organismus je z biologického hlediska slabší a více náchylný k nejrůznějším onemocněním.
Vyšší teploty prostředí favorizují chlapce
Ze studie dánských, finských, švédských a norských populací vyplynulo, že v letech s nižšími průměrnými teplotami se rodilo méně chlapců než dívek. Vyšší teploty naopak podle finského experta Samuli Helleho přinášejí vyšší počet narozených chlapců. Změny v počtu narozených chlapců jsou podle něj významně statisticky patrné již při zvýšení průměrné roční teploty o 1 °C.
Vědci se v současnosti domnívají, že všechny takové výkyvy jsou jen dočasné a lidská populace se jim nejspíše časem přizpůsobí. „Lidé jsou extrémně přizpůsobiví, přečkali jsme i Velkou dobu ledovou,“ dodal Misao Fukuda.
